Nemůžeme změnit náš porod, ale porod může změnit nás

Vše, co nás v životě potká, má svůj smysl. Ať je to hezké nebo bolestné. Pro mnohé maminky je každodenní realitou, že přemýšlí (dlouhé měsíce) velmi emotivně stále o proběhlém porodu.
Psychika utváří naše tělo. Vše nad čím přemýšlíme, nás svým způsobem formuje, utváří. Z těla lze vyčíst, zda žijeme v dlouhodobém trápení nebo zda se nám žije lehce a radostně.
Dlouhodobé přemítání o minulosti nám nic nového nepřináší, vyčerpává a přítomný okamžik se ztrácí. Nikdy není pozdě změnit to. Každá maminka, která mne navštívila, má svou cestu. A je velmi inspirativní pozorovat v dlouhodobém horizontu, jak se mění před očima. Mnohé z nich najdou opětovnou radost, hlubokou radost, která se usídlí hluboko v nich a která není prchlivá. Cesta k poporodnímu štěstí má stejné zastávky. To, co vidím a vnímám, zkusím zachytit do jednotlivých kroků.
❤️UVIDĚT SEBE SAMU a PŘIVLASTNIT SI, CO JE MÉ - co tím myslím? Jednoduše, nerodila za Vás Vaše kamarádka ani sousedka či jiná žena, kterou ani neznáte, ale jejíž příběh jste si někde na internetu přečetly a do kterého byste se ráda vžila. Rodila jste Vy a je to porod Váš, Vašeho dítěte a Vašeho muže. Ať byl jakýkoliv, podívejte se na něj a nahlas si řekněte, toto je MŮJ POROD a je důležitý pro mne a mou rodinu. Tím, že si přivlastníte, co je Vaše, převezmete za to svou odpovědnost. I za porod. A jasněji uvidíte, co všechno Vám porod přinesl, jak Vás změnil a jaké lidi do života přivál. Tím, že tento krok uděláte, jste také ochotné všechny ty změny (které jsou pro Váš život klíčové) uvidět. 
 SOUCÍTIT SAMA SE SEBOU - pozor soucit není lítost, sebe-soucítění není sebelítost, sebelitování. Soucit je laskavý, v soucitu je láska. Je to pro mnohé těžké, ale nikdo jiný za Vás tento krok neudělá. Mít ráda sebe samu, mít ráda svůj život - milovat svůj život včetně minulosti a přítomnosti. Vím, že to zazní šokově - ale MILUJTE SVŮJ POROD, ať byl jakýkoliv. Vím, že to jde. Nejednou jsem se stala svědkyní těchto životních změn. Jak to udělat? Jednoduše - zeptám se, jaký máte vztah ke svému bříšku? Líbí se Vám...nebo oškliví se Vám...nebo ráda se ho dotýkáte...nebo nesnášíte pohled na sebe do zrcadla a raději se oblékáte do volných trik, ať se vše schová a ukryje? Jak často se za 24 hodin dotýkáte Vašeho bříška? ... už to jsou projevy sebelásky. Sebelítost Vás strhává dolů a to doslova a do písmene - začnete se hrbit, přestanete dýchat, změní se Vám výraz ve tváři, budete si připadat stará a unavená...
 UŽÍVEJTE SI PŘIJETÍ SKUTEČNOSTI - oblékněte se do krásné sukně, ve které se budete cítit hezky. Ovažte si bříško do něžného šátku. Hlaďte si bříško vonnými oleji. Dýchejte, procházejte se, usmívejte se - vědomě. Otevřete laskavosti své srdce, povznese Vás to a Vy se vyrovnáte, posílíte své sebevědomí a zvýšíte vnímání Vašeho života - skutečného života. Se vším, co do něho patří. 
 ODPUSŤTE PROSÍM - vrací-li se Vám do myšlenek někdo, kdo Vám ublížil slovně či fyzicky, pusťte ho již pryč - představte si, jak se šňůra, která Vás připoutávala k dané osobě, uvolňuje a Vám se rázem začne snáze dýchat. Líce zrůžoví a úsměv na tvář přiletí sám od sebe - odněkud z nitra.
 NEMŮŽEME ZMĚNIT NÁŠ POROD - ale porod může změnit nás. A i o to v našem životě jde. Protože život je změna. Je to ohromná příležitost, kdy naše duše začne růst a Vy začnete zářit. Bolest v nás vybrousí nádherný diamant. A vracíme se na začátek - uviďte sebe samu a uchopte to, co Vám patří. Uvidíte, že změny budou viditelné a hmatatelné - ku prospěchu Vás a Vaší rodiny.
Přeji Vám šťastné kroky, i když budou proplakané. Sluníčko zase začne svítit i pro Vás, jen tomu dejte příležitost.